Jen před několika dny přišla zahraniční média s informací o případu 18leté Rakušanky, která se rozhodla zažalovat své rodiče za zveřejňování jejích fotografií na Facebooku. I po vícenásobných prosbách odmítli více než 500 snímků z jejího dětství stáhnout z internetu a podle teenagerky byly všechny z nich zahanbující a narušovaly její soukromí.
„Jsem unavená z toho, že mě moji rodiče neberou vážně,“ řekla na margo nestandardního právního kroku, ke kterému přistoupila po dosažení zletilosti.
A přestože v naší zemi jde o bezprecedentní právní problematiku, i slovenské mámy a otcové mají oblibu zveřejňovat fotografie svých dětí na sociálních sítích. Vědí však, co jim za polonahá miminka či děti v intimních situacích reálně hrozí a jak se mohou jejich ratolesti bránit?
Záležitost soukromí a ne celé společnosti
„Pokud rodiče zveřejňují fotky, kde děti nemají odhalené intimní části těla, nebo nejsou v pózách, které by mohly vyvolat sexuální touhy, tak nejde o pornografii a tudíž tam není žádná trestněprávní odpovědnost. Pokud však rodiče tuto hranici překročí, tak se mohou dopustit trestné činnosti, kterou má ze zákona povinnost ohlásit každý, kdo se o ní dozví,“ upozorňuje advokátka Barbora Vrbová.
V takovém případě má stát povinnost okamžitě zasáhnout a dítě může rodičům dokonce i odebrat. Vrbová striktně nesouhlasí se zveřejňováním dětských fotografií a to jakýchkoli.
„Vidím v tom obrovské riziko. My nemůžeme vědět, jestli na nějakého sexuálního devianta nezapůsobí mile usmívající se dítě s květem ruce jak jde poprvé do školy. Dětské fotografie jsou velmi citlivá a soukromá záležitost každé rodiny a ne celé společnosti,“ míní.
Nad svým dítětem nemáte neomezenou moc
Rodiče jsou za své děti právně zodpovědní, někdy se však mylně domnívají, že mají nad nimi i neomezenou moc. Není tomu tak.
„Děti jsou svébytné bytosti, mají svůj autonomní svět, jiné vidění reality, a přitom stejná práva jako dospělí. Úmluva o právech dítěte hovoří o participaci – znamená to, že názor dětí se musí respektovat při všem, co se jich dotýká. Přitom se nehledí jen na slovní projevy, ale i na neverbální komunikaci,“ říká viceprezident Rady pro práva dítěte Jozef Tinka.
Zmíněná Úmluva o právech dítěte také zavazuje státy, které se k ní hlásí, že budou brát v úvahu její nejlepší zájmy při všech činnostech, které se jich týkají. To iv případě zveřejňování fotografií, se kterými samo nesouhlasí.
„Děti mají formální možnosti, jak se bránit – mají právo se přímo obrátit například na ombudsmana nebo na komisaře pro děti, svěřit se nějaké lince důvěry nebo zajít na sociálku. Všude jsou dospělí povinni jednat, situaci vyhodnotit a zajistit nápravu věci,“ vysvětluje Jozef Tinka.
Aktivně zasáhnout může i okolí
Při otázce, jaké jsou na Slovensku další možnosti nezletilých ve věci právního zakročení proti rodičům, Tinka odpovídá: „Zletilý má možnosti zažalovat rodiče, ale podívejte se na věc z praktického hlediska – dovedete si představit situaci, že desetileté dítě se obrátí na úřad a požádá , aby rodiče dali k soudu?”
Proto apeluje právě na okolí dětí, které by mělo být aktivnější a mělo by působit na rodiče. A to nejen ty, kteří povolenou hranici soukromí svých ratolestí překročili z nevědomosti, ale také z lhostejnosti k jejich právům.
„Třeba si uvědomit, že každé zveřejnění fotografie dětí nese s sebou riziko zneužití – pro kyberšikanování mezi dětmi i pro jiné nekalé účely, za kterými jsou zejména dospělí. Ne vždy dokáže rodič v euforii z pěkné fotky svého potomka domyslet, co všechno dokážou vymyslet lidé se špatnými úmysly,“ shrnuje Jozef Tinka.
Hranice je tenká
Novorozenci a batolata, přirozeně, netuší o světě sociálních sítí ao problematice zveřejňování jejich nahých fotek. Ale situaci často neumí správně vyhodnotit ani o trochu starší děti a její dopad si uvědomí až v pozdějším věku.
Josef Tinka vzpomíná na případ dvou sester, z nichž starší zveřejnila na Facebooku snímek s erotickým nádechem.
„Jako profilovou fotku si umístila záběr, na kterém se eroticky líbá se svou sestrou – školkařkou. Líbali se konci jazyků. Dětský psychiatr pouze rezignovaně konstatoval, že ta dospělá by potřebovala pomoc, několik jiných odborníků zalomilo rukama, sexuoložka uvedla, že může jít o skrytý incest. Soud vyslechl matku obou dívek, ta se nad tím zasmála a soud konstatoval, že šlo jen o žert.“
I v tomto případě je vidět, že hranice mezi nevinným vtipem a nevhodnou konotací je tenká. Pokud už rodič nebo dospělá osoba neumí odolat zveřejnění fotografie nezletilého dítěte, je nutné najít jeho přiměřenou formu nebo raději takové snímky nezveřejňovat vůbec.