جمع

Těžká puberta aneb kdy začít pečovat o mladou pleť?

Když žasneme nad sametově krásnou pokožkou žen z východu, především...

Jak se postarat o citlivou a alergickou pleť?  

Alergické reakce jsou většinou typické pro citlivou nebo problematickou...

Hurá na povánoční výprodeje. Pozor ale, ať nenaletíte!

Proč kupovat věci draze, když to jde levně? Proč...

Rodiče potápějí děti pod vodu, má jim to pomoci

Ponořování miminek pod vodu se stalo trendem v USA....

Roztomilá dvojčata jsou královny Halloweenu, postarala se o to jejich matka

Pro matky jsou děti jako živé panenky, které rádi...

Roky výzkumů ukázaly, že inteligenci dědíme po našich maminkách

Předsudky nás většinou nutí přizpůsobit se názorům, že moudří jsme po otci a pěkní po mámě. Nejnovější výzkumy ukazují, že to není pravda a na výši našeho IQ se podílejí matky, ne otcové.

Zodpovědné jsou konkrétně za přenos genů inteligence, které jsou vázány na chromozom X. Jak je všeobecně známo, ženy mají dva takové chromozomy, zatímco muži pouze jeden.

Vědci jsou navíc přesvědčeni, že stejné geny od otce mohou být dokonce deaktivovány, neboť je přebije gen matky. Souvisí to především s takovým typem genů, které nazýváme podmíněné a které se chovají jinak v závislosti na svém původci.

Podle odborníků tak mohou v některých případech fungovat jen tehdy, když přijdou od matky, v jiných případech zase jen jsou-li od otce. Agen inteligence je aktivován díky našim maminkám.

Mateřské geny zvětšovaly mozek, otcovská těla
Jeden z prvních výzkumů na toto téma vznikl již v roce 1984 v Cambridgii.

List Independent uvádí, že v laboratorních podmínkách vědci použili geneticky upravené myši a přišli na to, že ty s vyšším množstvím mateřských genů měly větší hlavy a mozky, ale menší těla. Myši s vyšším počtem otcovských genů zase měly menší mozky a větší těla.

Přišlo se také na to, že geny od matky směřují přímo do mozkové kůry, zatímco ty od otce do limbického systému. Ten je zodpovědný za naše emotivní či sexuální chování a souvisí is učením a pamětí. Mozková kůra se zase spojuje s kognitivními funkcemi jako jsou myšlení, jazyk a plánování, ale i motorickými funkcemi.

Vrozená inteligence není všechno
Výsledky z výzkumů na myších se nakonec potvrdily i na lidech. Studie proběhly každý rok od roku 1994 na více než 12 tisíc lidech ve věku od 14 do 22 let. I přes rozdílné individuální vlastnosti účastníků (od rasy přes vzdělání až po socio-ekonomický status) se ukázalo, že na základě matčina IQ mohli předpovědět i IQ dětí.

Vrozená inteligence však není rozhodující. Zděděné dispozice totiž tvoří pouze 40 až 60 % celkového IQ, zbytek je závislý na prostředí a neustálé stimulaci. Znamená to, že pokud se i dítě narodí s vysokým inteligenčním kvocientem, ještě neznamená, že mu zůstane po celý život. Proto je důležité ho od útlého věku podněcovat a stimulovat, aby inteligence nestagnovala či neupadala.