Má vaše dcera více kilogramů navíc než by měla mít běžná teenagerka nebo je její vzhled jiný než vzhled její vrstevnic a vám se to nelíbí?
Pokud své děti chcete navést na správnou cestu, případně je podpořit v tom, aby žili zdravěji a více sportovali, můžete. No vyhýbejte se negativním komentářům a poznámkám na jejich vzhled a postavu.
Upozornili na to vědci, kteří říkají, že zejména pro mladé dívky mohou znamenat poznámky jako „Nejez tak mnoho“, „Nemyslíš si, že bys měla zhubnout?“, „Myslíš si, že jsi hezká?“, „Jiné dívky jsou hubenější doživotní trauma, jehož následky přetrvají až do dospělosti a viditelně se odrazí na jejich životech a pohledu na sebe samy.
I když to možná rodiče nemyslí tak špatně a považují své výroky za nevinné, mají větší sílu, než si dovedou představit.
Studie publikovaná v odborném časopise Eating and Weight Disorder se ptala 501 žen ve věku od 20 do 35 let, jak jsou spokojeny se svým tělem, jaké jsou jejich stravovací návyky a jaké mají BMI.
Vědci se jich také zeptali, jestli si vzpomínají, že jejich rodiče komentovali to, jak vypadají. Ženy, které byly v dospělosti nespokojené se svým tělem, ať už byly štíhlé nebo měly nadváhu uvedly, že v dětství jim rodiče občas uštědřili štiplavý komentář na jejich vzhled i způsob stravování.
Ženy s optimálním BMI si vzpomínaly na takové rodičovské poznámky o 27 procent méně. Kritizované teenagerky mají v mládí pod takovým nátlakem tendenci obracet se k nesprávným rozhodnutím ze stresu a příliš brzy a nesprávně začínají s extrémními dietami, způsobují si kolísání váhy, jojo efekt nebo propadají závislosti na jídle.
Téměř nenápadné psychické traumatu způsobují v některých případech dokonce tendenci k poruchám jídla.
Doktor Wansink, autor studie se vyjádřil k výsledkům: „Komentovat ženskou postavu a hmotnost není nikdy dobrý nápad, ani v případě mladých dívek.
Máte-li obavy o hmotnost svého dítěte, vyhněte se negativní kritice a zakazování jídla. Místo toho do životního stylu rodiny zakomponujte zdravější stravování a chování a dejte dívkám svobodu vybírat si potraviny podle sebe a činit vlastní rozhodnutí. Nakonec si i tam musí jednoho dne vybrat, jakým směrem se jejich život bude ubírat.“
